Superovoce a Bylinky

Tato stránka obsahuje informace o ovoci a bylinách, které nejvíce používám, jaké s nimi mám zkušenosti, jaké mají chuťové vlastnosti. Při uvádění zdravotních tvrzení na obalu potravin důsledně uvádím zdroj nebo využívám zdravotní tvrzení dle Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin. Jiná zdravotní tvrzení na mých stránkách mají uvedeny běžně dostupné zdroje.

Arónie (černý jeřáb, Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa))

Arónie je trpký poklad z naší přírody. Díky vysokému množství flavonoidů (přírodních antioxidantů), které plody obsahují, chrání organizmus před škodlivými látkami, karcinogenními onemocněními, snižuje nebezpečí infarktu, mozkových příhod, posiluje imunitní systém. Plody jsou zasyrova téměř nepoživatelné pro velikou trpkost, některé odrůdy jsou ale trochu sladší (Nero). "Plody jsou ceněny pro velmi vysoký obsah antioxidačního pigmentu - antokyanů v plodech. Při měření antioxidační schopnosti – kapacity absorpce kyslíkových radikálů – vykazuje arónie jednou z nejvyšších zaznamenaných hodnot." (Wikipedia, cit. 24.11.2015)

"Plody arónie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze. Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce – obsahují totiž přírodní sorbit, sladidlo vhodné i pro diabetiky. Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonooidů, rutinu pro pevné cévy, který se z plodů i extrahuje pro výrobu léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, nezbytných pro pevné zdraví a vitalitu. V roce 2003 vědci z Univerzity of Maryland získali náznaky, že látky izolované z aronie by mohly mít velký efekt v boji s rakovinou tlustého střeva. Příznivé ochranné účinky při vážných střevních potížích, včetně akutních lézí, potvrdily i japonské studie provedené na laboratorních zvířatech.

Zdravotní význam má i arónie zavařovaná. Ale ještě přínosnější jsou plody čerstvé. Trpkou chuť lze odstranit rozmačkáním plodů s medem nebo smetanou." (cit. http://cs.wikipedia.org/wiki/Temnoplodec, on-line, 25.6.2014)

Aronie má výraznou svíravou chuť, slyšela jsem i vyjádření, že "dře v ústech". V kombinaci s rakytníkovou šťávou a třtinovým cukrem je ale skvělá. Ochutnejte můj džem Aronie s Rakytníkem a třinovým cukrem. Při ochutnávce na řemeslných trzích chutná opravdu každému. Z aronie zpracovávám šťávu a dužinu bez semen. Džem má velký úspěch u dětí, protože naši nejmenší preferují hladkou konzistenci bez čehokoliv pevného.

Dřínky – Dřín jarní (Cornus mas)

Výrazně nakyslé ale šťavnaté plody velikosti malinkých švestiček červenohnědé barvy, které jdou hůře od pecky. Bohužel dozrávají postupně a je problematické jich najednou natrhat dost na další zpracování. Jejich vitamínový obsah je ale zajímavý. Vyskytují se planě, ale lze pěstovat i velkoplodé odrůdy. Obsahují organické kyseliny (jablečná, gallová, vinná), hořčiny, pryskyřice, třísloviny, vit. C, provit. A.

Velkou nevýhodou těchto zvláštních šťavnatých plodů, které nejdou od pecky je, že se musí sklízet průběžně, nedozrávají najednou, což komplikuje jejich zpracování.

Jeřabiny – Jeřáb jedlý – moravský (Sorbus aucuparia var. edulis)

Čerstvé výrazně oranžové až rudé plody jeřábu ptačího vyvolávají nevolnosti; přemznutím, sušením nebo vařením se nežádoucí látky ztrácí.  Poživatelné a velmi chutné jsou plody jeřábu jedlého – moravského (má ozubenou jen horní část listu, spodní je celokrajná), pěstují se v mnoha barevných variantách (tmavě granátová, červená, oranžová až růžově-bílá). Tyto jedlé a na vitamíny a rutin velmi bohaté plody se ideálně hodí jako pikantní tečka do zavařenin, protože mají velmi výraznou natrpklou chuť, lehce připominající brusinky. Každá barevná varianta navíc chutná trochu jinak. Plody jsou tvrdší, dlouho vydrží čerstvé a lze je s úspěchem použít například do pečených čajů. Zvláště se jedlé jeřabiny hodí do ovocných pochoutek pro diabetiky, protože sladidlo sorbit se extrahuje právě z plodů jeřábu.

Obsahují organické kyseliny( parasorbinová, sorbinová, jablečná, vinná, citronová), cukry, třísloviny, pektiny, hořčiny, rutin, vit. C, provit. A

 

Kdoule

Sytě žluté voňavé plody dlouho vydrží a za čerstva chutnají podobně jako trpká hruška, za čerstva ale nejsou moc chutné a jsou i špatně stravitelné. Pro zavařování je to ale poklad. Kdoule jsou ovocem, které se po otrhání musí nechat uležet, což hospodyňka ocení, protože se do jejich zpracování můžete pustit třeba až za týden nebo dva. V říjnu, kdy se sklízí, už bývá venku chladněji, do zpracování je tedy lze skladovat i venku pod střechou nebo v lednici. Zpracování kdoulí je náročné, ale výsledek stojí za to. Plody kdoulí jsou totiž obaleny jemnými chloupky, které je třeba omýt, každý plod zvlášť, aby ne nedostaly do džemu. Pokud jsou plody dobře uleželé, lze je po omytí snadno oloupat a rozkrojit. Do čerstvě natrhaných plodů totiž zakrojí jen silák. Kdoule jsou pokladem pro džemy a rosoly, protože z u nás rostoucího ovoce obsahují snad nejvíce pektinu, tj. látky, která způsobuje želírování. Když rozkrojíte plod kdoule, jadérka jsou obsalena jakýmsi rosolem. Preferuji krátké vaření všech plodů, tedy i kdoulí, které je ale třeba dobře podlít, protože obsahují méně tekutin, než třeba jablka. Oloupaná dužina plodů se krátce podusí, můžeme ji poté v hrnci rozmixovat.

"Kdoule kromě velkého množství pektinu obsahují vitamin C a skupinu vitaminu B, sacharidy, organické kyseliny, třísloviny a minerální látky, např. zinek, železo, draslík či vápník.

Rakytník řešetlákový

Proč se chci zaměřit na zpracování Rakytníku řešetlákového?
Produkty z rakytníku jsou po úpravě velmi chutné. Plod rakytníku je vhodný ke konzervaci nejen pro výrazné chutové vlastnosti, které se v kombinaci s cukrem nebo medem stávají velmi příjemnými, ale také pro vysoký obsah vitamínů a minerálů. Máme-li jíst hlavně to, co roste u nás, pak je rakytník to pravé ovoce, plné vitamínu C a dalších.

Po zpracování má rakytníkový sirup příjemně pikantní a přitom velmi specifickou chuť. Zpracováváme-li rakytník poctivě, bez dalších aditiv a náhražek, získáme nezaměnitelný produkt. Produkty navíc mají zářivě oranžovou barvu, která je výrazně intenzivnější než například u produktů z meruněk.

Rakytník

Plody rakytníku řešetlákového samy o sobě chutnají tak kysele, že se člověku zkřiví ústa. Za čerstva a samostatně jsou plody rakytníku téměř nepoživatelné pro velmi kyselou až trpkou chut. Toto tvrzení nelze paušalizovat na všechny odrůdy rakytníku, ale rozhodně platí pro nejčastěji pěstovanou odrůdu Leikora.

Rakytník obsahuje cenné látky prospívající lidskému zdraví od kořene po listy a plody, ty se využívají nejvíce.

Zdravotní účinky rakytníku:

Plody rakytníku obsahují:

Tyto cenné látky se vyskytují i v ostatních částech rostliny, ale v nižší koncentraci.
Sušené i čerstvé plody rakytníku léčí oční neduhy. Siličný olej lisovaný z těchto bobulí léčí kožní nemoci a různá poranění, žaludeční vředy, léčí dnu a revmatismus, pomáhá i při Basedowově nemoci způsobené nadměrnou tvorbou hormonů štítné žlázy, působí i jako kvalitní antisklerotikum a tlumí bolesti.“ (zdroj on-line na www: http://ona.idnes.cz/podzimni-bobule-pro-zdravi-dda-/zdravi.aspx?c=A121105_150322_zdravi_pet, dne 17.3.2017)
.


Vitaminy A a E mají příznivý vliv na lidskou pokožku. Působí protizánětlivě, podporují hojení ran a jizev. Rakytníkový olej se doporučuje na doléčení popálenin, k léčbě opruzenin a dalších kožních problémů.
Rakytník tedy našemu tělu prospívá, at jej užíváme v jakékoliv podobě. Od dětství nerada užívám tablety a prášky. Proč tedy neužívat zdravé věci v chutné a navíc beze zbytku dobře stravitelné podobě? To je hlavní důvod, proč vyrábím potraviny z rakytníku.
Rakytník má ale také velké tvrdé trny a pro domácí použití se velmi obtížně zpracovává – otrhat jej není tak jednoduché, jako třeba u borůvek. Trny Vás popíchají a do ranek na prstech se dostane kyselá rakytníková štáva z plodů. Ruční trhání plodů není nic příjemného. Ve větším množství se rakytníkové plody ořezávají i s větvemi, po šokovém zmrazení se oklepávají.

Pektin

Plody rakytníku velmi špatně želírují, obsahují málo pektinu. Pro džemy je ideální míchat rakytník s ovocem, které pektin obsahuje ve větším množství, například s Muchovníkem (viz níže). Pektin - přírodní E440  zlepšuje metabolismus, pomáhá při rozkládání tuků a celkově normalizuje funkce trávícího systému. Vyskytuje se v ovoci, průmyslově se vyrábí z jablek a z citrusových plodů. Bylo zjištěno, že pektin pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi, protože zvyšuje hustotu obsahu střev a tím zabraňuje vstřebávání cholesterolu z potravy. Pozitivně působí při celulitidě a nadváze, napomáhá pročištění organismu. Zlepšuje metabolismus tuků, čímž přispívá k regulaci váhy.

 

Meduňka lékařská

(Melissa officinalis)
léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých - zelené listy i stonek připomínají kopřivu, kvete na jaře bílými květy, rostlina se zpracovává před vykvetením.

Meduňka

Meduňku charakterizuje příjemná jemná lehce citrónová chuť i vůně. Tuto bylinu lze konzumovat neomezeně, nemá vedlejší účinky. Má příznivý vliv na uklidnění, uvolnění stresu, usnadňuje dobré zažívání. Nejlepší zkušenosti z touto bylinou ale mám pro její sedativní účinky. Při nespavosti doporučuji vlažné mléko s meduňkovým sirupem. I v náročném a stresovém období tento nápoj uklidní a přispěje ke zdravému spánku. U meduňky ale pozor právě na její sedativní účinky, nedoporučuji konzumovat před jízdou autem nebo před jinými plánovanými fyzickými či psychickými výkony. Mám osobně ověřeno.

Po hektickém dni s nepravidelným stravovacím režimem doporučuji čaj z listů meduňky a máty oslazený meduňkovým sirupem pro srovnání žaludku.

Sirup z meduňky má lehce ovocnou chuť připomínající meruňky. Barva sirupu je světle zeleno-hnědá. Pro zachování maximálního množství využitelných látek doporučuji maceraci této byliny za studena v převařené zchladné vodě. Přelijete-li listy meduňky přímo vroucí vodou, mohou zčernat. Do teplého nápoje proto listy meduňky vhoďte až několik málo minut po přelití vroucí vodou.

Využití meduňky v kuchyni
Meduňce tepelná úprava příliš nesvědčí. Nejlepší je ozdobit s čerstvými lístky meduňky napříkad hotový ovocný koláč. Meduňka je velmi dekorativní. Její jemná chuť neovlivní celkovou chuť Vašeho cukrářského výtvoru. To je hlavní důvod, proč se meduňka pro zdobení míchaných nápojů nebo cukrářských výrobků používá častěji než máta peprná, která má výraznější chuť.

Muchovník - indiánská borůvka

muchovník vejčitý, (Amelanchier ovalis)
muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia)

Muchovník

"Plody muchovníku mají místo v lidovém léčitelství, obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (anthokyany, kterým se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních
je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů."
zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Muchovn%C3%ADk, cit. 3.3.2016

Muchovník je velmi dekorativní keř, kteří zkrášlí každou zahradu. Je to rostlina poměrně dominantní, běžně dorůstá výšky 2 až 3 m, potřebuje prostor více jak 1m do všech stran. Za dostatek prostoru se ale odmění v každém ročním období. Na jaře nádherně kvete (tvar květů závisí na druhu muchovníku, kterých je kolem dvaceti). Květy jsou drobné, v hroznech, bílé, u některých druhů (muchovník vejčitý) převislé a velmi dekorativní. Listy jsou na jaře zelené, hohaté. V létě (často už v červnu) muchovník přinese bohatou úrodu drobných fialových nebo fialovo-červených bobulí. Na podzim se listy keře barví do tmavě červena, podobně jako javor.

Muchovník je nenáročný na pěstování. Dobře snáší mráz. Nemá zvláštní nároky na kyselost půdy jako kanadská borůvka. Jeho pěstování ale vyžaduje trpělivost. První úrodu lze čekat nejdříve tak po čtyřech letech.

Plody muchovníku vypadají podobně jako borůvky, proto se mu také lidově říká muchovník borůvkovník. Může dojít i k záměně za kanadskou borůvku. Plody muchovníku mají ale na rozdíl od jiných keřových borůvek specifickou nakyslou chuť. Vyznačují se malou šťavnatostí. Oproti kanadským nebo kamčatským borůvkám jsou plody muchovníku méně sladké.

Zpracování muchovníku v kuchyni
Při pěstování muchovníku pro využití v kuchyni je důležité zvolit druh, který více plodí, například muchovník olšolistý, lidově zvaný indiánská borůvka. Tento druh sice není tak dekorativní jako jiné druhy, ale jeden keř přinese pět a více kg ovoce, které lze sklízet průběžně od června do července.

Kuchyňské zpracování muchovníku je skvělé - ovoce vydrží dlouho čerstvé. Použijeme-li je například v čerstvém stavu na ovocný dort, vypadá lákavě výrazně déle než například naše klasická lesní borůvka. Muchovník se výborně hodí k výrobě džemů a marmelád. Rozmixujeme-li samotné čerstvé plody, získáme rovnou ovocné želé, které má téměř tuhou konzistenci a výrazně tmavě fialovou barvu a to bez dalších přísad. Plody muchovníku tedy výtečně želírují a krásně probarvují.

Rozmarýn lékařský

Tato středomořská bylina keřovitého vzrůstu je výtečná na ochucení masa - klasikou je kuře na rozmarýnu. Nasekaná rozmarýnka báječně ochutí a provoní slaný listový závin, ale také hovězí nebo vepřový steak. Bezkonkurenční je jako nevěsta, která zahalí do svého závoje z nasekaných listů, skopové maso. Rozmarýna je součástí provensálského koření.

Rozmanryn

Rozmarýna může dorůstat až dvou metrů. V našich podmínkách se to ale většinou nepodaří, protože nesnáší velké mrazy. Přezimovat rozmarýnu je jako házet mincí. Buď se to povede, nebo je na jaře třeba koupit novou rostlinu. Venkovní mrazy rozmarýna nesnese, při uchování ve vnitřních prostorách, například v chladnější garáži nebo verandě zase snadno vyschne a zahyne. Ideální je přezimovat tuto rostlinu ve skleníku. Rozmarýna má při venkovním pěstování ráda slunné místo orientované na jih. Díky svému jižanskému původu dobře snáší i velmi slunné stanoviště kam pere přímé slunce.

Listy rozmarýny mají vzhled jehliček podobných jehličnanům, jsou ale jedlé, velmi aromatické. Jejich vůně evokuje středomoří, kde rozmarýna běžně roste jako divoký keř (Itále, země bývalé Jugoslávie). Listy se používají vcelku  - konce větviček svážeme nití a vaříme spolu s pokrmem, pak vyjmeme, druhé časté využití celých konců větviček s listy je jako dekorace na již hotový slaný pokrm. Pro lepší aroma se listy sekají, drtí nebo melou. Stejně lze využít čerstvé i sušené listy.

 

Léčebné účinky rozmarýny lékařské:

Rozmarýnu nelze konzumovat neomezeně, velké množství může zdraví škodit.

Máta peprná

Je tu jaro, dáme si mojito! (viz sekce recepty) Máta peprná má ale využití nejen pro tento známý osvěžující míchaný drink. Mátu je dobré sklidit (ostříhat) před vykvetením, což je obvykle koncem června - začátkem července. Její lístky lze ale v kuchyni využít celoročně a neměla by chybět na žádné zahrádce, není-li zahrádka, tak by spolu s bazalkou a oreganem měla růst v každém bytě alespoň v květináči. Máta také pomáhá v bylinných čajích pro vzpružení, při bolesti v krku, při bolesti žaludku.

Bazalka

Máta peprná voní jako větrové bombóny. To je ale třeba říci opačně. Peprmintové cukrovinky voní jako máta. Mělo by to tak být, ale v potravinářství se často používá mentol uměle vyrobený.

Lze pěstovat mnoho druhů a kultivarů máty peprné. Zkusili jste čokoládovou mátu (lehce voní po čokoládě) nebo mátu červinku (podlouhlé lístky, podobné estragonu, ale jasná vůně a chuť máty, silné aroma). Do čaje a na ozdobení sladkých koláčů je krásná citronová máta - lidový název máty klasnaté (svěže zelené lístky barvy kůry limety, voní po citrónech). Klasická máta peprná (fialový stonek, jemné chloupky na listech) je nejlepší do míchaných drinků.

Listy a vršek rostlin se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíce vonných silic. Máta znovu dorůstá a může se sklízet opakovaně. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia, jinak se silice ztrácí.Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.

Léčebné účinky máty peprné:

- blahodárný vliv na činnost trávicího ústrojí, doporučuji konzumovat hlavně čerstvou, sklizenou ze zahrádky, protože tehdy obsahuje nevíce silic (mentol a menthon) a dalších účinných látek jako hořčiny, flavonoidy. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci vnitřních orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku. Snižuje tlak ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem.

Kustovnice čínská GOJI

Plody kustovnice čínské (často označována jako GOJI) jsou u nás běžně k sehnání v sušené podobě. Vyplatí se koupit přímo plody namísto různých vitamínových preparátů z lékárny, protože za poměrně dostupnou cenu získáte navíc zajímavý chuťový zážitek. První sušenou kustovnici jsem koupila omylem a moc mi nechutnala, dokud jsem se ji nenaučila přidat do horkého čaje. Plody po chvíli změknou a jsou prostě vynikající. Na rozdíl od běžných rozinek, které jsou výrazně sladké, je chuť zvlhlé kustovnice velmi lahodná, lehce nasládlá, je jiná než chuť plodů šípku, ale asi nejvíc se jí blíží. Plody kustovnice obsahují velmi drobná semínka, při požití syrového plodu je téměř necítíte. Využívají se do sladkých jídel (do koláčů místo rozinek), do jogurtu, do nápojů.
GOJI

Když jste unavení a vyčerpaní, doporučuji horký nápoj s plody GOJI oslazený rakytníkovým sirupem, téměř okamžitě pocítíte příliv energie.

Vedle Rakytníku se v případě GOJI jedná o super ovoce s výraznými omlazujícími účinky, které se v čínské medicíně využívá po staletí. V našich podmínkách lze bez potíží pěstovat keř na venkovním záhonu, využívat jeho listy a další části. Doporučuji ale dát kolem keře fólii proti plevelení, protože Kustovnice ráda obrůstá oddenky.

Kustovnice je velmi teplomilná rostlina, kvete drobnými namodralými květy, ovoce však již vzhledem k příchodu naší zimy někdy nestihne uzrát. Z tohoto důvodu se k nám toto nepostradatelné ovoce dováží většinou z Číny ve formě sušených plodů. Plody velmi rychle nasáknou vlhkost a tím ztrácí kvalitu. Doporučuji tedy kupovat spíše menší balení a pak plody uchovávat v uzavíratelných nádobách.

"Kustovnice čínská je po staletí využívána v čínské medicíně. Jako léčivé jsou využívány všechny části rostliny, tedy plody, listí, kůra a kořeny. Je považována za rostlinu dlouhověkosti, její plody, které zpomalují stárnutí, obsahují velké množství vitamínů A,B,C, aminokyselin, betakarotenu, polysacharidů a řadu stopových prvků. Obsahuje látky, které působí antibakteriálně, snižují riziko rakoviny, léčí kašel, podporují zdravou funkci jater a ledvin, pomáhají při cukrovce a bolestech kloubů. Zpevňuje šlachy, eliminuje závratě, hučení v uších a má silné antioxidanční účinky. Stimuluje tvorbu bílých a červených krvinek, má vliv na mužskou potenci, tj. působí jako afrodiziakum. Výrazně posiluje obranyschopnost a imunitu organismu. Zlepšuje krvetvorbu a má vliv na snižování krevního tlaku. Zvlhčuje plíce, čímž působí proti astmatu a některým druhům alergií. Je vhodná při nadměrném užívání alkoholu. Podporuje sexuální funkce. Může omezit rozšiřování lupénky a dalších kožních onemocnění. Posiluje zrak, uklidňuje podrážděné oči a zlepšuje ostrost vidění. Zdroj on-line: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kustovnice, cit. 9.7.2014

 

Bazalka

Existuje mnoho druhů a barev bazalky. Miluju její lístky na těstoviny nebo na salát. Tahle bylinková kráska mě ale trochu zlobí svou křehkostí - jedná se o jednoletou rostlinu, kterou je třeba vždy na jaře znovu zasít a pečovat o ni. Dobré zkušenosti nemám ani s poměrně drahými sazenicemi trvalých druhů bazalky - na mém záhonu nepřetrvaly, ani když byla mírná zima, je třeba ji přezimovat doma nebo ve skleníku.

I když bohužel není vytrvalá, jedná se o velmi univerzální bylinu, která:

Když přidáte bazalku do svého pokrmu (nejlépe před servírováním v čerstvé podobě), její lístky dodekorují Vaše jídlo, přidají mu křehkou chuť letních bylinek a také zajistí, že Váš organismus bude pokrm dobře trávit. Bazalka totiž podporuje trávení, zklidňuje a povzbuzuje chuť k jídlu.

Když chci partnerovi připravit pokrm obsahující afrodiziakum, sáhnu s jistotou po celeru (skvělá je celerová polévka - viz moje recepty, nebo obalovaný smažený celer) a tento pokrm ozdobím lístky tymiánu a bazalky. Bazalka patří do skupiny rostlin podporujících sílu pohlavních orgánů. Jako drogu ji však není vhodné podávat dlouhodobě, protože může vyvolat stav předrážnění, žaludeční nevolnost, bolest hlavy. Kromě přímé konzumace se s bazalkou připravují bylinné čaje, balzámy, koupele či inhalace.

Schizandra (Klanopraška čínská)

Při pátrání po všem zdravém, co se dá sníst jsem nemohla nenarazit na Schizandru čínskou. Její sušené plody mám rovnou ve vysoké kvalitě. Ačkoliv je to bylina prvního řádu tradiční čínské medicíny, je nutné poznamenat, že samotné sušené plody chutnají hodně trpko-kysele a ještě k tomu jako mýdlo a snad ještě hůř. Co s tím, když to tak skvěle působí na mozkovou činnost, odbourává stres a navozuje duševní pohodu? Navíc výrazně normalizuje jaterní i respirační funkce!

Už nějakou dobu jsem měla v plánu zkusit sušené kdoulové certle (kousky sušeného kdoulového pyré s třtinovým cukrem), kdoule jsou sice dost zajímavé ovoce samo o sobě, voňavé a sladké, v sušené formě výrazné, ale teprve pomletá sušená schizandra jim dala ten správný říz ve spojení se šťávou z čerstvých citrónů. Aby účinek schizandry byl správný, je nutno plody pořádně rozžvýkat, tak jsme je rozmělnili za Vás! Pak jsme to sušily, sušily a sušily, nakrájely, obalily v hnědém třtinovém cukru a zase sušily. Něco tak zajímavě dobrého jste ale ještě nejedli!

Schválené zdravotní účinky klanoprašky čínské:

  1. Adaptogen
  2. Antioxidant
  3. Normální trávení a funkce jater, pročištění
  4. Normální funkce dýchacího systému
  5. Tonikum -podpora mentální pohody
  6. Adaptogen- stres

Dávkování:

Tradičně se dávkování chizandry řídí jednoduchým pravidlem :
1 sušený plod = 1kg tělesné hmotnosti, přičemž tuto sumu lze snížit o 30 %. Překročení dávky znamená možnost ztráty požadovaného účinku, u některých jedinců průjem!
Maximální doporučená denní dávka je 15g. Tímto způsobem je vhodné užívat schizandru sto dní, avšak účinky jsou citelné již po pár týdnech.
Pro stimulační efekt: 1-3g 60 min před výkonem.
1g=10ks sušeného plodu klanoprašky.
Upozornění: Užívání schizandry by měly dobře zhodnotit těhotné a kojící ženy a jedinci trpící horkostí plic.
Pro antistresový efekt (adaptogení) :
1g sušeného plodu rozdělíme do 2-3 dávek. Vhodné je začít ráno 0,5g a pokračovat během dne 2x 0,25g nebo 2x denně 0,5g
(zdroj informací pro dávkování: http://susenepochoutky.cz/schizandra, cit. 3.3.2016)

Smetánka lékařská

Smetánka

Na jaře a na podzim je ideální období pro využití léčivé síly kořenů. Pampeliška je hojně rostoucí bylinou všude kolem s reálným antibiotickým působením (Zentrich, Janča, sv. 3, s. 238). Droga celkově podporuje látkovou výměnu. Povzbuzuje také mírně celý organismus. “Květ dokáže vyčistit „krk od hnisu“ (Zentrich, Janča, sv. 3, s. 238). Neodolala jsem a zkusila jsem využít rozkvetlé žluté louky a udělat sirup, který voní a chutná jako med. Něco o kořenech pampelišky. Syrový omytý kořen čistí krev, podporuje pocení, má močopudné účinky, oživuje. Vykopete-li jej, omyjete a nakrájíte, je ideální do čajových směsí, ředí krev, je dobrý na dnu a revma. Kdo bude chtít na jaře udělat něco pro své zdraví, doporučuji rozžvýkat denně několik čerstvých stvolů vedoucích ke květům, pomáhá při svědění kůže, ekzémech a vyrážkách, je skvělé pro diabetiky. Na vředy a kožní onemocnění pomáhají koupele ze smetánky.

Oregano aneb zahradní potěšení

Oregano

 

Oregano je příbuznou naší domácí byliny - dobromysl obecná. Pěstovat tuto bylinu je potěšením pro zahradníka i pro kuchařku. Moje oblíbená rostlina si roste pěkně sama, potřebuje minimum zásahů a péče. Doporučuji ji vysadit na slunné místo blízko domu, díky sluníčku pak získá jako koření i tu správnou sílu, V zimě ji teplo lidského obydlí pomůže ochránit před mrazem. Pokud ji na podzim přihrnete čestvou hlínou a je hned u domu, bez problémů vydrží naše zimy a lze ji čerstvou sklízet celoročně, protože u země se drží lístky, které jsou stále zelené.

Na jaře má pak mezi prvními svěží zelené výhonky. Do léta vyrostou cca 50 cm dlouhé stonky zakončené shluky fialových drobných kvítků, které jsou hojně navštěvovány včelami, takže u domu budete mít pořádný hmyzí cvrkot.

V červenci je dobré před polednem za slunného dne oregano ostříhat a celé stonky i s květy usušit. Pak lze jednoduše odrolit lístky ze stonků a naplnit do lahví od zavařeniny se šroubovacím uzávěrem. Po celý rok je pak toto koření rychle po ruce pod maso, do polévky, do bramboráků, na těstoviny, pizzu a spoustu dalších slaných jídel. V čerstvém stavu je oregano výtečné a krásné k ozdobení polévek, salátů nebo masa.

Česká příbuzná a drobná dobromysl obecná má přisuzován vliv na dobrou náladu. U oregana jsou prokázány aseptické a protizánětlivé účinky, usnadnění odkašlávání. (Droga je silným prostředkem uvolňujícím křečovité stažení hladkého svalstva (spazmolytikum). Používá se i na obklady a osvěžující koupele. - www.wikipedia.org)

sklenicezdravi.cz © 2017 Používá se OpenCart